1. 4. 2017 Brigáda a Aprílové hrátky

Středisková brigáda v areálu 1. 4. 2017

Přišel duben, a tudíž nutnost se věnovat areálu a jeho zvelebení po dlouhé zimě. Dnes byl na programu hlavně úklid areálu, vysbírání odpadků, odnos spadaných kamenů ze skály, hrabání listí a pár menších úprav a renovací.

Jednou z úprav byla oprava střechy na toi toi budce a další úpravy na rekonstrukci kluboven Střediskové a 34. oddílu. Každý, kdo měl ruce, si práci našel. Bylo, jako každý rok, nutno spálit nařezané větve akátů a jiný nepořádek, dále se kultivoval kompost, sbíraly se padlé větve, prořezávalo se křoví a plošně probíhal úklid a čištění kluboven a odklidili jsme spadané kamení z okolí hřiště. Navíc nám konečně nebudou padat míče z hřiště na silnici, jelikož kluci z Kalahari nainstalovali na zábradlí sítě, které předtím jejich skauti natřeli. A např. Vlaštovky pokračovaly ve zvelebování svého „hnízdečka“ a nastěhovaly skautkám do klubovny červený gaučík. Brigáda nebyla dlouhá, okolo poledne jsme měli hotovo.  

Aprílové hrátky 1. 4. 2017

Slunce, dětský smích, park V Homolkách a spousta skautů – tak vypadal Aprílový den a Aprílové hrátky, pořádané naším střediskem pro veřejnost odpoledne po brigádě. Snad vše vycházelo podle plánů, odvoz věcí, přípravy stanovišť, jen to standardní stavění stanu pro registraci bylo lehce náročné. Všichni vždycky stojí, nikdo moc neví, co má dělat, a jen jeden člověk by se v tom měl snažit vyznat, jinak ho ostatní zmatou. Naštěstí jsme tam měli Olieho (36. oddíl), který věděl, jak na to, a tak celou akci „stavba stanu“ vedl on. Jen ta čísla tyčí nám zase neseděla. Ale pdstatné je, že na hlavu nám stan nespadl (i kdyby za tajné pomoci lepicí pásky). Vše se podařilo a ještě před 14. hodinou stan stál a byl obydlený startem s letáčky, startovními kartičkami a odměnami za splnění úkolů.

Na trase byl jako každý rok pestrý program – malování na obličej, jednokolka, nízké lanové lávky, chůze po slackline, Jenga ve velkém (společenská hra, kde se musí odebírat a přesouvat kostky z věže, aniž by spadla), zavazování mašličky buď na krabici pro ty mladší, nebo pro starší kolem velkého stromu. Dále pak chůze po artistické cívce, hmatovka (uhodnout podle hmatu, co je v pytlíčku) a mnoho dalšího.

Dětem se všechna stanoviště moc líbila, počasí nám vyšlo podle gusta, a tak bylo nádherné teplo a dětí přišlo okolo stovky. Také všichni organizátoři byli skvělí. Pomáhali nejen vedoucí oddílů, ale také roveři & rangers a skauti & skautky. Dokonce i úklid po stanovištích a odvoz věcí na klubovny proběhl hladce. Zkrátka skvěle připravené a proběhlé Aprílové hrátky. 

                

Zpívánky 4. 3. 2017

Dobrá nálada, krásné počasí, dva oddíly, spousta usměvavých tváří a hlavně spousta cen v podobě domácích pečených dortů. Takto vypadaly letošní zpívánky. Vzhledem k nádhernému počasí jsme se rozhodli udělat soutěž venku za klubovnami s výhledem na ještě syrové jarní sluníčko.

Každoročně máme soutěž rozdělenou na několik kategorií, jako jsou sólisté, dua, dětské a dospělé sbory. Zpívánek se letos zúčastnily dva oddíly – 31. Vlaštovka a 39. Kalahari, takže docela „plno“ – v každé kategorii byly obsazené první 3 pozice. Výhodou toho bylo, že žádný účinkující neodešel bez dortu. J

V rámci představení účinkujících byla vidět velká inovace oproti loňským letům. Any zpívala 2 písně ve španělštině a hrozně se u toho styděla, takže jí Máňička a Eliška dělaly clonu. Dětský sbor 39. oddílu zpíval samé drsné a tklivé písně. Dospělý sbor od 39. oddílu přišel s novou písní, která je pro skauty psaná – Já chci taky bejt skaut. Dětský dívčí sbor od Vlaštovek se jmenoval Traktoristky a ukázaly také taneček, proč si vybrali zrovna takové označení. A jeden sólista z 39. oddílu si zazpíval velmi těžké písně od Tomáše Kluse s vlastním doprovodem na kytaru. Zkrátka a dobře jeden účinkující byl lepší než druhý. J

Dále je potřeba zhodnotit porotu, jelikož ta byla organizátorkami lovena až na místě. Spadla do toho doslova po hlavě Hapla, tak trochu externí členka Vlaštovek, která se na nás přijela podívat i s manželem Hříbkem, který se tímto také dostal do poroty. A získání posledního člena bylo nejvtipnější. Jirka – člen nečlen našeho střediska se přišel seznámit se střediskem a přišel si prohlédnout, čeho by mohl být součástí a místo kukačky to byla jasná výzva pro aktivní zapojení do poroty.

Ještě před vyhlášením výsledků bylo zapotřebí si zahrát nějaké hry, abychom se trochu rozhýbali. Pod vedením Verči z 31. oddílu jsme si zatančili mazurku, zahráli flašinet a ještě jsme si u toho pěkně zazpívali a zaběhali.

Celá porota velmi pečlivě zvažovala, komu udělí jaké místo. Vytvořili si provizorní tabulku a nějaký, mnou vlastně ne úplně pochopený systém hodnocení. Ovšem hodnocení jako vždy nebylo jednoduché. Porota to ale nakonec skvěle zvládla, udělila první až třetí místa ve všech kategoriích a každý dostal kousek sladké odměny.

Ádi pohled na Fantasy večer

Dne 3. 2. 2017 se uskutečnilo přespání  v klubovně. Bylo to fakt super, hrály jsme různé hry, ale hlavně dračák. Dračák je skautská hra, kde každý hraje za vymyšlenou postavičku např. elfa, skřeta, obra, hobita atd. Měly sme tam i spoustu jídla, např. chipsy, šneky  a spoustu dalších dobrotJ

Šly jsme spát hodně pozdě, popravdě v 3:30 v noci. Vstávaly jsem okolo 9 ráno a k snídani jsme měly čaj a výborný koláč.

Moc se mi to líbilo a někdy určitě budu chtít zopakovat :)

28.1. Bruslení aneb Vlaštovky se zimy nebojí:-)

Krásná zima a velké mrazy mají obrovskou výhodu – může se chodit bruslit, a ne jen na zimní stadiony, ale i na zamrzlé rybníky. Takže jsme si řekly, že toho musíme využít a vyrazili jsme jako většina Plzně na Bolevák bruslit.

                Sešli jsme se odpoledne u IV. polikliniky a vyrazili jsme busem k rybníku. Původně to vypadalo, že většina dětí bude spíše sněhuláková a bobující sekce, ale jak to tak bývá, došlo ke změně. Dorazila Monterka, Papoušek, Pédo, Ani, Kája, Myška a Antilopí Hanička z dětí. Z dospělých pak Pepa, Anti, Olie, Eliška, Péťa a Máňička. A z téhle velké bandy jediná bez bruslí byla Myška, což vůbec nevadilo … tahali jsme ji po ledu v kozačkách a klouzala se s námi.

                Jako první jsme se samozřejmě museli rozjezdit. To trvalo každému jinak dlouho, takže ti, co se pak už nudili, projížděli okolní cestičky, které nám vyráběl Olie s Peťou. Po rozbruslení už jsme mohli začít hrát hry. Zahráli jsme si trochu upravený curling s puky a hrablem na sníh. Cílem bylo dohodit k létacímu talíři, který nám dělal terč. Po prvním kole každý zjistil, že to není tak jednoduché. Upravili jsme hru a začali jsme používat hokejky a puky. K odpalu byly hokejky lepší, ale udělaly větší švih a kupodivu nám to po tom ledu děsně moc klouzalo.

                Dál jsme zkoušeli střílet na branku a zahráli jsme si „hokej“ v rámci našich možností, co jsme kdo zvládl na bruslích. Naštěstí Eliška a její rodinka mají doma zásoby asi snad všeho – takže dovezla snad 5 hokejek a další 2 dovezl ještě Olie, takže to vážně stálo zato.

                Následovala chvilka krasobruslení a každý předvedl svůj volný „krasobruslařský“ program s vlastním hudebním doprovodem. Ke konci už jsme byli hodně rozjaření, takže jsme jezdili za ruce ve dvojicích nebo trojicích a taky jsme zkoušeli vláček.  Zkrátka parádní zábava na odpoledne pro malé i velké.

Zapsala Máňička:)

14. 1. 2017 Praha plná strašidel

První pro někoho čekanou, pro někoho nečekanou událostí na této výpravě bylo to, že se nám zpozdil vlak asi o hodinu. Dobré na tom však bylo, že jsme mohly na nádraží hrát, ještě před odjezdem, nějaké hry.

Když jsme přijely do Prahy, šly jsme nejdřív do zemědělského muzea, kde jsme se sešly s holkama s Argiope. Společně jsme si prošly muzeum, které je rozděleno na 3 části (rybářství, myslivectví a zemědělství). Po tom, co jsme si muzeum prohlédly, šly jsme se posadit do blízkého parku, abychom se mohly v klidu najíst.

Poté, co jsme dojedly, šly jsme na start závodu s názvem Praha plná strašidel. Rozdělily jsme se na 4 skupiny (3 světluškovské a 1 skautská). Každá skupina měla svou mapu a své šifry. Všechny 3 skupiny světlušek chodily pohromadě, jen skautská skupina se nakonec po dlouhém domlouvání rozhodla jít samostatně. I když byly skautky chvíli ztracené, nakonec se všichni znovu sešli na Karlově mostě.

Zapsala Monča:)

(na fotky se mrkněte do galerie na našich oddílových stránkách, jen omluvte chabou kvalitu - temná zakoutí a zapomenutý foťák netvořily ideální fotografické podmínky...

)

23.10.2016 Do hlubin času

V neděli 23. října se konala výprava s názvem "Do hlubin času". Sešly jsme se ráno na hlavním vlakovém nádraží. Odtud jsme také vyrazily rovnou do Rokycan. Hned po příjezdu jsme měly nasednout do dalšího vlaku, směrem na Dobřív, ale naše vedoucí se asi špatně domluvily, a proto jsme v Rokycanech strávily přibližně hodinu. Mně to ale nevadilo. Tento čas jsme nepromarnily a naše vedoucí využily toho, že jsme došly na krásné náměstí, a právě zde také začalo naše nabírání znalostí z historie. Jako první jsme se dozvěděly, kdo byli a co dělali chodové, a abychom si to ještě lépe zapamatovaly, zahrály jsme si hru. Hodina uběhla velice rychle a my už jsme zase seděly ve vlaku. Cestou k vodnímu Hamru jsme se tentokrát naučily o baroku a vyrobily jsme si z listí pěkné šaty. Když jsme došly k vodnímu Hamru, právě začínala polední pauza, ale my máme opravdu chytré a přesvědčivé vedoucí, takže nám pán povolil výjimku a pustil nás dovnitř. Doprovázel nás svými znalostmi i svým umem a my jsme mohly vidět, jak se pomocí vody dá rozpůlit železo, a někteří si dokonce mohli vyrobit skobičku. Po poučné prohlídce jsme se párkrát vyfotily a daly si oběd. Poté jsme už šly opět zpět na vlak. Za sebe bych tuhle výpravu ocenila dobrou známkou.

Anežka

3.-4.12.2016 Za Tetou na Tetín

Hluboká noc, ve vesnici nikdo ani nohu nevytáhne a jen občas slabě svítí pouliční lampa, která spíše připomíná temnotu kolem, než aby ji rušila... a ulicí tiše kráčí skupina dívek, nikdo neřekne ani slovo, všichni rozvažují nad dlouhým dnem plným dobrodružství, který mají za sebou, a nad vším, za co je možné dnes děkovat... jen kolem nohou se jim motá kočka, která je doprovází až na nedaleké starobylé hradiště... že by převtělená stará duše?... 
Tetín je místo, kde se pod širokou hvězdnou oblohou určitě mohou dít i zázraky - však taky prošlo celou českou historií od Tety, Libuše a Kazi přes sv. Ludmilu a sv. Václava až po dnešek. A tak jsme jim věnovaly večerní tichou vzpomínku... a načerpaly možná i malý kousek inspirace k dělání dobra - protože proto jsme přece skauti...
A taky proto, abychom zbytek výpravy mohly věnovat průzkumu okolí, jeskyní, slepých tunelů i dávných hradišť, a pořádnému využití tělocvičny v místní sokolovně:-) Prosincová výprava zkrátka stála za to!