pondělí 19. prosince 2016

23.10.2016 Do hlubin času

V neděli 23. října se konala výprava s názvem "Do hlubin času". Sešly jsme se ráno na hlavním vlakovém nádraží. Odtud jsme také vyrazily rovnou do Rokycan. Hned po příjezdu jsme měly nasednout do dalšího vlaku, směrem na Dobřív, ale naše vedoucí se asi špatně domluvily, a proto jsme v Rokycanech strávily přibližně hodinu. Mně to ale nevadilo. Tento čas jsme nepromarnily a naše vedoucí využily toho, že jsme došly na krásné náměstí, a právě zde také začalo naše nabírání znalostí z historie. Jako první jsme se dozvěděly, kdo byli a co dělali chodové, a abychom si to ještě lépe zapamatovaly, zahrály jsme si hru. Hodina uběhla velice rychle a my už jsme zase seděly ve vlaku. Cestou k vodnímu Hamru jsme se tentokrát naučily o baroku a vyrobily jsme si z listí pěkné šaty. Když jsme došly k vodnímu Hamru, právě začínala polední pauza, ale my máme opravdu chytré a přesvědčivé vedoucí, takže nám pán povolil výjimku a pustil nás dovnitř. Doprovázel nás svými znalostmi i svým umem a my jsme mohly vidět, jak se pomocí vody dá rozpůlit železo, a někteří si dokonce mohli vyrobit skobičku. Po poučné prohlídce jsme se párkrát vyfotily a daly si oběd. Poté jsme už šly opět zpět na vlak. Za sebe bych tuhle výpravu ocenila dobrou známkou.

Anežka





čtvrtek 8. prosince 2016

3.-4.12.2016 Za Tetou na Tetín

Hluboká noc, ve vesnici nikdo ani nohu nevytáhne a jen občas slabě svítí pouliční lampa, která spíše připomíná temnotu kolem, než aby ji rušila... a ulicí tiše kráčí skupina dívek, nikdo neřekne ani slovo, všichni rozvažují nad dlouhým dnem plným dobrodružství, který mají za sebou, a nad vším, za co je možné dnes děkovat... jen kolem nohou se jim motá kočka, která je doprovází až na nedaleké starobylé hradiště... že by převtělená stará duše?... 
Tetín je místo, kde se pod širokou hvězdnou oblohou určitě mohou dít i zázraky - však taky prošlo celou českou historií od Tety, Libuše a Kazi přes sv. Ludmilu a sv. Václava až po dnešek. A tak jsme jim věnovaly večerní tichou vzpomínku... a načerpaly možná i malý kousek inspirace k dělání dobra - protože proto jsme přece skauti...
A taky proto, abychom zbytek výpravy mohly věnovat průzkumu okolí, jeskyní, slepých tunelů i dávných hradišť, a pořádnému využití tělocvičny v místní sokolovně:-) Prosincová výprava zkrátka stála za to!