Zahájení roku a Skadět

Po dlouhých prázdninách, kdy jsme pracovaly na zkrášlení naší oddílové klubovny přišlo krásné teplé září. Ve čtvrtek 6. 9. jsme se sešly na klubovně a zahájili jsme nový školní a skautský rok i s celým střediskem. Po velkém zahajovacím nástupu jsme hráli velkou střediskovou hru, kdy každý získal papír s 20 poznámkami. Ty byly velmi jednoduché: je mi víc, než 20 let; koupal/a jsem se o prázdninách v řece, apod. Všichni museli sehnat člověka, který splňuje toto kritérium a ten se k této poznámce podepsal. Prvních 20 dětí získalo balíček bonbónů. Po vyhlášení výsledků jsme se rozešli do svých kluboven a následně také domů.

V pátek 7.9. probíhal střediskový nábor, letošní téma: Cesta časoprostorem. V každé klubovně byl připravený jeden stát a historické období. U nás Vlaštovek probíhala dřevorubecká olympiáda ve Westernovém stylu. Zatloukání hřebíků, stavba věže, odhad vzdálenosti, sekání sekerou na přesnost, apod. Každý kdo k nám přišel si mohl všechny aktivity vyzkoušet. Za přípravu děkujeme všem skautkám, které nám pomáhaly při obsluze stanovišť.

Zvelebení Vlaštovčího hnízda

Vlaštovky z 31. oddílu se rozhodly si zvelebit své „hnízdo“. Sídlí v klubovně, která patřila původně Albatrosu, už 10 let a v říjnu roku 2017 chtěly holky z vedení oddílu změnu. Vzaly si do hlavy plán získat grant a pak se vrhnout na malování a tapetování, opravu podlahy, položení lina a obecně plošné zvelebení své klubovny. Máňička s Pepou se nad projektem „zvelebení Vlaštovčího hnízda“ párkrát sešly a návrh projektu byl na světě. V dubnu 2018 po dlouhém čekání jsme se dočkaly finálního verdiktu – grant bude! Všem nám to udělalo v první chvíli obrovskou radost… Ovšem pak nám došlo, že celý projekt stojí na naší další práci a provedení všech oprav svépomocí. V průběhu prázdnin jsme se sešly na nejednu brigádu, několik dní jsme vyklízely a strhávaly tapety. Další dny jsme trávily malováním, opravou podlahy, likvidací starého nábytku a dalšími vyklízecími pracemi. Když už nebylo zbytí, musely jsme se naučit i tapetovat. V našich řadách se totiž nenašla jediná duše, která by to už předtím někdy zkoušela. Když už to vypadalo, že jsou hotové práce na zdech a podlaze, klubovna vypadala perfektně, ale chyba lávky. Na dveře jsme zapomněly. U jedněch natřít práh a stranu zevnitř, u druhých jsme pro jistotu úplně zapomněly na jejich úpravu a u posledních se sloupal celý nátěr. Zářijový nábor jsme tedy zvládaly bez přítomnosti dveří. Konec září byl ve znamení hledání vhodných kamen do klubovny a začátek října zase vyúčtování celého grantu. V průběhu září, října a listopadu jsme uspořádaly vše na svá místa. Teď už jen doděláváme drobnosti, kterých si všímáme za pochodu – jako natřít žebřík v komoře, chceme nové kliky, opravit schod před klubovnou, ale vše už jsou to v porovnání s malováním a tapetováním jen drobnosti. Jmenovitě děkuji všem, kteří se zúčastnili naší akce „Zvelebení Vlaštovčího hnízda“

ZVAS – krajské kolo závodu

Vlaštovky se po dlouhých letech umístily v základním kole ZVAS a vyrazily do Klatov na kolo krajské 8. – 9. 6. 2018 

Takhle jsme si vyrazily náhodně na okresní kolo ZVASu se 2 skvělými hlídkami světlušek a jedna z nich nám postoupila do Krajského kola. Přiznám se, že od doby, co jsem byla sama světluškou, si obdobný úspěch nepamatuji. Radost byla převeliká, u všech oddílových vedoucích. 

V pátek jsme vyrazily odpoledním vlakem do Klatov, kde jsme se v jedné základní škole ubytovaly a dostaly veškeré potřebné podklady k závodu. Získaly jsme pokyny k rozmístění doprovodného programu v celém areálu školy i s mapkou, kde najdeme hernu, kino, komix, slackline, lanové lávky, dětské hřiště, apod. Pak další, ještě důležitější pokyny ke stravování, která skupina snídá, obědvá či večeří ve který čas a kde najdeme umístěné várnice s pitím. Ubytované jsme byly v jedné třídě s dalšími dvěma skupinkami. Organizátoři vše zvládali na jedničku. 

Večer nás čekal slavnostní nástup s uvítacím slovem a pro jistotu ještě jedním popisem harmonogramu celé akce. Následovala samostatná večeře z vlastních zdrojů a pak byl program volný. Naše holky zaujalo kino a zde promítaná pohádka. My vedoucí jsme se ještě zúčastnily porady a rozdělení úkolů od organizátorů závodu. Máňička byla umístěna na stanoviště se zručností a Janie dělala doprovod hlídce na trase závodu. 

 V sobotu brzo ráno, již okolo půl 6 začaly některé z dětí ve třídě povídat a spánek se pak stal jen směšnou činností. Když okolo 6 ráno začaly povídat i naše holky, bylo nutné vstát, upravit se, vyrazit na snídani a pak se rychle připravit na závod. Ten pro nás začínal již před 9 ráno a měl celkem 2 části. První část byla okruh po stanovištích u základní školy a v jejím okolí. Druhá část se skládala z několika stanovišť rozmístěných po základní škole a na přilehlých pozemcích. Na tyto stanoviště se chodilo v předem určené časy. 

Na trati na holky čekala spousta zajímavých aktivit jako zdravověda, přelezení po laně přes řeku a zpět, zkouška orientace mapy, správně si zabalit batoh, hledání rozdílů na obrázcích (s tím že dvě popisovaly správný obrázek a zbytek se snažil najít chyby ve druhém). Další stanoviště obsahovaly třeba: aktivitu zaměřenou na zručnost s využitím stavebnicí Merkur, dopravní hřiště, skládání tangramu. Závod oficiálně skončil okolo 16 hodiny a na vyhodnocení se čekalo do 17:45. Vyhlášení výsledků bylo krásné, všech 24 hlídek nastoupených v krojích nebo krojových tričkách s šátky. 

  Organizátoři závodu všechny hlídky velice chválili a nezapomněli zmínit poděkování za pomoc s úklidem ve škole. Naše holky skončily na předposledním místě, trochu je to sice mrzelo, ale což, jsou to závody a holky si je patřičně užily. Na zpáteční cestu jsme využily hodných rodičů, kteří pro nás přijeli z Plzně auty, protože bychom nestihly doběhnout na vlak.

Jarní brigáda na Paulince

Tentokrát s omladinou celého střediska 1.–3 . 6. 2018 

Jedním z letošních cílů střediska bylo začlenit střediskovou omladinu k aktivním činovníkům a začít je brát na nejrůznější akce všeho druhu, kde nám mohou pomáhat, ale zároveň tam mohou zažít také další dobrodružství. Proto s námi střediskoví puberťáci vyrazili na jednu z náročnějších akcí, a to na brigádu na Paulince. Práce tam je vždycky fůra a další pracovité ruce se hodí. Čím víc lidí tam totiž je, tím spíš zbude dost času i na zábavu. V průběhu pátečního večera a noci dorazili zástupci z většiny oddílů. Tuhle velkou akci si nenechaly ujít Vlaštovky, Sirius ani Kalahari. Z dospělých přijeli i zástupci od Jestřábů a Šípu. Sice jenom na sobotu, ale přece dorazili i skauti ze Střelky. Příjezd všech byl trochu neorganizovaný a hektický. Se stavbou stanů nebo přístřešků a vařením večeře to bylo možná ještě horší. Nejlepší bylo pozorovat lidi z Kalahari, kteří mají snad jako tradici vaření špaget na ohni v kotlíku. Končí to totiž vždycky stejně – část je nedovařená, část je al dente a na dně kotlíku se dá najít spousta připálených kousků. Ale co, když jim to chutná…

Večer na rovery čekala ještě Máťou připravená hra a celkem pozdě se šlo spát. Ráno, když jsme se postupně hrabali ze spacáků, jsme začali snídat a Olie rozdělovat práci mezi holky a kluky. Okolo 9. hodiny už každý věděl, co se bude dělat – našla se mezi námi skupina sekáčů kosou, skupina hrabačů trávy, pár pojížděčů se sekačkou, taky porážečů stromů, štípačů dřeva, skládačů, natěračů střechy, uklízecí četa srubu a v neposlední řadě skupina demoliční, která likvidovala historické WC. Práce nám šla od ruky jedna báseň, stíhali jsme se u toho i pořádně smát, dělat šprýmy a legrácky. Olie se nám za odměnu postaral o limonádu na celý den (pro jistotu přivez celý sud) a královskou večeři v podobě grilování masa, sýrů, zeleniny všeho druhu a žampiónů. V sobotu večer jsme měli zkrátka hody se vším všudy.

 Po práci pořádnou legraci – užili jsme si velice příjemný večer, když jsme posedávali u ohně, hráli na kytary a zpívali, povídali si a plácali se po ramenou, jak pěkně jsme všechnu práci zvládli. V neděli ráno už bylo vstávání trochu náročnější. Hrabání ze spacáků trvalo déle a u snídaně jsme taky nevypadali tak svěže jako včera. Ale což, práce se dodělat musí. Takže jsme se navlékli do pracovních úborů a pokračovali jsme zvesela dál s odvozem trávy, nakládáním vleku odpadem do sběrného dvora a skládáním dřeva do dřevníku. V průběhu odpoledne jsme se porůznu začali balit a vyráželi jsme domů. Někdo autem, někdo vlakem, někdo na kole. Někteří ještě zůstali a šli lézt na skálu. Když se tak zpětně ohlédnu za brigádou, bylo nás tam asi 30. Polovina dospělých, polovina puberťáků a rozhodně to stálo za to. Všechnu práci, co byla potřeba, jsme stihli. Teď už se jen můžeme těšit na další dobrodružství, někde jinde a někdy jindy.

Zima a jaro 2018

Čas letí a my pro samé skvělé akce nestíháme zapisovat. Naštěstí alespoň na našich stránkách najdete ze všech akcí fotky... Mrkněte na www.vlastovka.skauting.cz!
Ale krátké shrnutí:
Máme teď v oddíle spoustu dětí od pěti do šestnácti let a začaly jsme proto program častěji rozdělovat. V lednu proto skautky vyrazily s Máňičkou bruslit, kdežto světlušky se vydaly prozkoumat tajemné tunely u Ejpovické přehrady.

V únoru jsme uspořádaly tradiční Skautské zpívánky. Tentokrát dorazili lidi ze tří oddílů, účastníků bylo spousta a my jsme si soutěžní odpoledne v D-klubu i večerní zpívanou v klubovně moc užily.

V březnu se v Žihli konala postapokalyptická středisková výprava "Party na konci světa", kde jsme se seznámily se spoustou lidí z ostatních oddílů a odnesly si nezapomenutelné zážitky!

A v dubnu se světlušky zúčastnily Závodu vlčat a světlušek, přičemž družina Veverek postoupila do krajského kola (historický úspěch:D), a skautky vyrazily pomáhat do psího útulku Borovno v rámci projektu Skautský dobrý skutek.

22. 10. 2017 Za zvířaty na Krasíkov

V neděli 22. 10. jsme vyrazily s celým oddílem na Krasíkov u Konstantinových lázní. Celkem nás bylo 16, takže to byla pořádná výprava. Dojely jsme bezdružickou lokálkou do Břetislavi, kde se děti rozdělily do tří soutěžních týmů a během další cesty měl každý tým na starost svoji malou fiktivní farmu, kterou řídily a budovaly, pěstovaly plodiny a chovaly zvířata. Kromě toho plnily holky spoustu úkolů, které jim umožňovaly získat výhody pro své statky a zároveň naváděly k pečlivému sledování přírody a okolí.
Přes malé dobrodružství u rozvodněného potoka, který nám znemožnil přechod (brodit se nám v tomhle počasí moc nechtělo), jsme došly až na zříceninu hradu Krasíkov a pak i na Krasíkovský dvůr, kde mají biofarmu se spoustou nádherných zvířat - viděly jsme lamy a nutrie, hladily divoké prase, kozy, ale i pořádného jelena... Bylo to skvělé...
Ale jelikož jsou dny už kratší, musely jsme zase rychle na vlak domů. Neušly jsme spousty kilometrů, ale krásně jsme se prošly a užily si podzim jako malovaný...

říjen 2017: 100 let skautingu v Plzni

Je to neuvěřitelné, ale první zmínky o plzeňském skautingu už jsou víc než sto let staré, což rozhodně stojí za oslavu! Zapojily jsme se do oslav hned dvakrát.

Ve středu 18. 10. jsme se všemi, kdo měly volno, vyrazily na velké setkání plzeňských skautů v Borském parku. Na slavnostním nástupu pro připomenutí pohnutých dějin skautingu a jeho významu pro dnešní svět jsme společně ve více než 300 lidech zazpívali Junáckou hymnu.

A jelikož skauting je především hra, zahráli jsme si společně velkou dobrodružnou hru simulující stavbu tábora. A my jsme tentokrát byly ve vítězném týmu! Na konci celé akce jsme společně zazpívali Večerku v Gilwelském kruhu přátelství a celá akce při západu slunce se nám vryla do paměti už napořád. Byla to skutečně oslava, jak má být.

Kromě toho jsme s našimi Velrybkami (starší skautky) vyrazily v pátek 20. 10. na městskou hru, která slouží k připomenutí podstatných událostí v historii plzeňského skautingu. Stačilo nažhavit data na smartphonu, a už jsme procházely centrem Plzně, odpovídaly na jednoduché i zákeřné otázky a dozvídaly se spoustu nového o osobnostech, které prošly plzeňskými oddíly. Zvládly jsme to ve skvělém čase 4773 vteřin, jsme zvědavé na ostatní!

Jelikož jsme měly ještě chvíli času, stavily jsme se taky podívat na výstavu ke stejnému tématu ve Smetanových sadech a na oslavu našeho skvělého výkonu jsme si daly dort:)