Jarní brigáda na Paulince

Tentokrát s omladinou celého střediska 1.–3 . 6. 2018 

Jedním z letošních cílů střediska bylo začlenit střediskovou omladinu k aktivním činovníkům a začít je brát na nejrůznější akce všeho druhu, kde nám mohou pomáhat, ale zároveň tam mohou zažít také další dobrodružství. Proto s námi střediskoví puberťáci vyrazili na jednu z náročnějších akcí, a to na brigádu na Paulince. Práce tam je vždycky fůra a další pracovité ruce se hodí. Čím víc lidí tam totiž je, tím spíš zbude dost času i na zábavu. V průběhu pátečního večera a noci dorazili zástupci z většiny oddílů. Tuhle velkou akci si nenechaly ujít Vlaštovky, Sirius ani Kalahari. Z dospělých přijeli i zástupci od Jestřábů a Šípu. Sice jenom na sobotu, ale přece dorazili i skauti ze Střelky. Příjezd všech byl trochu neorganizovaný a hektický. Se stavbou stanů nebo přístřešků a vařením večeře to bylo možná ještě horší. Nejlepší bylo pozorovat lidi z Kalahari, kteří mají snad jako tradici vaření špaget na ohni v kotlíku. Končí to totiž vždycky stejně – část je nedovařená, část je al dente a na dně kotlíku se dá najít spousta připálených kousků. Ale co, když jim to chutná…

Večer na rovery čekala ještě Máťou připravená hra a celkem pozdě se šlo spát. Ráno, když jsme se postupně hrabali ze spacáků, jsme začali snídat a Olie rozdělovat práci mezi holky a kluky. Okolo 9. hodiny už každý věděl, co se bude dělat – našla se mezi námi skupina sekáčů kosou, skupina hrabačů trávy, pár pojížděčů se sekačkou, taky porážečů stromů, štípačů dřeva, skládačů, natěračů střechy, uklízecí četa srubu a v neposlední řadě skupina demoliční, která likvidovala historické WC. Práce nám šla od ruky jedna báseň, stíhali jsme se u toho i pořádně smát, dělat šprýmy a legrácky. Olie se nám za odměnu postaral o limonádu na celý den (pro jistotu přivez celý sud) a královskou večeři v podobě grilování masa, sýrů, zeleniny všeho druhu a žampiónů. V sobotu večer jsme měli zkrátka hody se vším všudy.

 Po práci pořádnou legraci – užili jsme si velice příjemný večer, když jsme posedávali u ohně, hráli na kytary a zpívali, povídali si a plácali se po ramenou, jak pěkně jsme všechnu práci zvládli. V neděli ráno už bylo vstávání trochu náročnější. Hrabání ze spacáků trvalo déle a u snídaně jsme taky nevypadali tak svěže jako včera. Ale což, práce se dodělat musí. Takže jsme se navlékli do pracovních úborů a pokračovali jsme zvesela dál s odvozem trávy, nakládáním vleku odpadem do sběrného dvora a skládáním dřeva do dřevníku. V průběhu odpoledne jsme se porůznu začali balit a vyráželi jsme domů. Někdo autem, někdo vlakem, někdo na kole. Někteří ještě zůstali a šli lézt na skálu. Když se tak zpětně ohlédnu za brigádou, bylo nás tam asi 30. Polovina dospělých, polovina puberťáků a rozhodně to stálo za to. Všechnu práci, co byla potřeba, jsme stihli. Teď už se jen můžeme těšit na další dobrodružství, někde jinde a někdy jindy.